Orbitální pasti ve službách pokroku
Kam směřuje vývoj orbitálních pastí? Kde bude orbitrap za pět, deset let? Zastaví se ohromný rozvoj této techniky, který započal před pár desetiletími, nebo bude dále expandovat? Podobné otázky nás mohou napadat při každodenních převratných objevech, kterým hmotnostní spektrometrie s orbitální pastí napomáhala (ať už jde o studium moderních léků, nakažlivých chorob, kontaminantů životního prostředí, metabolitů, nových materiálů, apod.)
  
    Obr. 1: Akvizice významných společností korporátem Thermo
    Fisher Scientific.
  
  
    Obr. 2: Deset léčiv generujících největší globální obrat za
    rok 2021 (vlevo) spolu se schématickým znázorněním vývoje bio-terapeutik na
    bázi implementace mRNA (vpravo). 
  
Vývoj bude nasměrován tam, kam zavelí trh, a samozřejmě bude následovat kroky společnosti Thermo Fisher Scientific , výrobce této jedinečné technologie, jež za poslední dekádu uskutečnila řadu akvizic nemalých firem v řádu desítek miliard dolarů. Zmíněné implementace mají logický podtext a společný základ, kterými jsou diagnostika nemocí a výzkum, výroba a analýza biologických léčiv . To nám napovídá, do jakých oblastí Thermo plánuje vstoupit. Mezi deseti nejprodávanějšími léčivy loňského roku (ve smyslu nejvyššího dosaženého dolarového obratu) bylo sedm biofarmak. Pět proteinových struktur (hlavně monoklonálních protilátek) a dvě mRNA vakcíny proti covidu bohatě probírány jak ve vědeckých kruzích, tak v nejzapadlejších putykách (Pfizer-BioNTech/Comirnaty a Moderna/Spikevax).
  
    Obr. 3: Znázornění analyticky významných struktur částic
    používaných při vývoji a výrobě biofarmak.
  
  
    Obr. 4: Schématické znázornění algoritmu klasického výpočtu
    nábojových stavů iontů v hmotnostním spektru (vlevo) a příklad složitějšího
    hmotnostní spektra, kde tento výpočet nelze aplikovat (vpravo).
  
Ať už se biosyntéza kýžených makromolekul děje in-vivo či in-vitro , ať je vyprodukují hmyzí či savčí buňky, ať se vektor nukleové kyseliny zavádí do buněk pomocí viru nebo v nanočástici, jedno je jasné – hmotnostní spektrometrie ve všech stupních bio-výroby může značně pomoci a jedním instrumentem ozřejmit i na první pohled utajené informace. Všechny biofarmaceuticky významné entity či jejich části, tj. od menších terapeutických proteinů, oligonukleotidů, přes monoklonální protilátky, membránové proteiny, nukleové kyseliny až po virové skelety jsou ionizovatelné a hmotnostně spektrometricky „viditelné“. Pokud se Thermo tímto směrem opravdu vydá, zcela jistě s sebou do služeb pokroku přizve i své jedinečné orbitální pasti. A první náznaky jsou již zřejmé: Společnost Thermo Fisher Scientific představila během 70. konference Americké společnosti pro hmotnostní spektrometrii (ASMS) v Minneapolis Convention Center řadu novinek, jež byly popsány v článku Novinky Thermo Fisher Scientific uvedené na ASMS 2022.
  
    Obr. 5: Novinky společnosti Thermo Fisher Scientific uvedené
    během 70. konference Americké společnosti pro hmotnostní spektrometrii (ASMS 2022)
    v Minneapolis Convention Center.
  
  
    
  
    
Obr. 6: Schématické znázornění hmotnostního spektrometru
    typu Charge Detection Mass Spectrometer.
  
Velkým přínosem pro hmotnostní spektrometrii megadaltonových částic se zdá být zavedení technologie Direct Mass, která prakticky umožní okamžitě převést škálu m/z hmotnostního spektra do dimenze pouhého m tak, že pro každý iont se stanoví jeho náboj měřením, nikoliv výpočtem (jak bývá zvykem u dekonvolučních algoritmů), který ve složitějších spektrech částic ani není možný. Technika měření náboje jednotlivých iontů známá pod označením Charge Detection Mass Spectrometry (CDMS) se dá s výhodou využít u orbitálních pastí a nikdy nenabyla takového významu, jako dnes při mohutném rozvoji biofarmaceutických produktů a potřeb jejich analytického podchycení. Zajímavou přidanou hodnotou při rekonstrukci spektra ze škály m/z do m je několikanásobné zvýšení rozlišení, jakožto důsledek dostatečně dlouhé doby sběru dat jednotlivých iontů (transient) a minimalizace interferencí v pasti.
  
    Obr. 7: Kvantovaná intenzita signálu jedné, dvou a  
  
  
    tří nabitých částic Flock House viru získané
    pomocí orbitální pasti
  
  
    Obr. 8: Hmotností spektra vybraných částic s určením
    nábojových stavů pomocí technologie Direct Mass a orbitální pasti.
  

    
Obr. 10: Rodina hmotnostních spektrometrů s analyzátorem
    na bázi orbitální pasti (vlevo řada Q-Orbitrap známá jako Q Exactive či
    Exploris, vpravo řada tribridů Q-LIT-Orbitrap)
  
    
Obr. 11: Nová architektura tribridních spektrometrů Orbitrap
    Ascend s kvadrupólem, lineární iontovou pastí, orbitální pastí a dvěma
    Ion-Routing Multipole.
  
    
Pro více informací nás
    kontaktujte na 
    
      
        eliasova@pragolab.cz
      
    
    .
  
    
Nenechte si ujít další zajímavosti
- Nová éra hmotnostní spektrometrie
 - Intura: Nový standard v laboratorní výrobě plynů pro GC
 - Elektrolytický supresor nové generace pro iontovou chromatografii
 - Detektor Vanquish CAD P – otevírá nové možnosti pro vědecké objevy i rutinní analýzy
 - Zajímavost z pražské laboratoře: Luminiscenční vlákna pro moderní medicínu